FCI
- Standard č. 183 / 11. 08. 2000 / D
KNÍRAČ
MALÝ
(Zwergschnauzer)
ZEMĚ PŮVODU: Německo.
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 06.
04. 2000.
POUŽITÍ: domácí a společenský pes.
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové
a knírači -
molosové, švýcarští
salašničtí psi a jiná
plemena.
Sekce 1 Pinčové a knírači.
Bez pracovní zkoušky.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Na přelomu
století se vydal na svoji cestu trpasličí knírač z oblasti
Frankfurtu nad Mohanem, tehdy se ještě označoval jako
drsnosrstý trpasličí pinč. Vytvořit z různých podob,
velikostí a typů a z chaosu nejrůznějších druhů tvrdé,
měkké a hedvábné struktury srsti malého psa, který se
svým exteriérem a povahovými vlastnostmi dokonale podobá
svému většímu bratru, kníračovi, rozhodně nebyla lehká
úloha.
CELKOVÝ VZHLED: Malý, silný, spíše
podsaditý než štíhlý, drsnosrstý, elegantní zmenšený
dokonalý obraz knírače, bez nedostatků provázejících
trpasličí vzhled.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá
zhruba délce trupu.
Celková délka hlavy (od špičky nosu k týlnímu hrbolu)
odpovídá polovině délky hřbetu (kohoutek až nasazení
ocasu).
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Jeho
povahové rysy odpovídají povahovým rysům knírače a jsou
charakteristické temperamentem a chováním malého psa.
Chytrost, neohroženost, vytrvalost a ostražitost jsou
vlastnosti, které z trpasličího knírače činí příjemného
domácího psa a současně také hlídacího a společenského
psa, kterého lze bez problémů chovat i v malém bytě.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: silná a protažená, bez silně vystupujícího týlního
hrbolu. Hlava by měla odpovídat celkové mohutnosti psa.
Čelo je ploché a probíhá bez vrásek a rovnoběžně se
hřbetem nosu.
Stop: vzhledem k obočí se zdá být výrazně vyjádřen.
LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: Nosní houba je dobře vyvinutá a vždy černá.
Tlama: končí tupým klínem. Hřbet nosu je rovný.
Pysky: černé, pevně a hladce přiléhající k čelistem,
uzavřený koutek tlamy.
Čelisti / zuby: silná horní i dolní čelist. Úplný chrup
(42 zubů podle zubního vzorce) s nůžkovým skusem je
silně vyvinutý, s dobrým zámkem, čistě bílý. Žvýkací
svaly jsou silně vyvinuté, ale pravoúhlý tvar hlavy
(s vousem) nesmí narušovat příliš silně vyvinuté líce.
Oči: středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé,
s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.
Uši: překlopené uši, ve tvaru V, vysoko nasazené, stejnoměrně
nesené, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím, jsou otočeny
směrem dopředu ke spánkům, přičemž rovnoběžný ohyb nesmí
přesahovat přes temeno hlavy.
KRK: Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá.
Krk harmonicky přechází v kohoutek. V nasazení silný,
jinak štíhlý, ušlechtile klenutý a odpovídající celkové
mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně a bez záhybů přiléhá.
TRUP:
Horní linie z profilu: vychází z kohoutku, směrem dozadu
lehce klesá.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: silný, krátký a pevný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního
žeberního oblouku ke kyčli je krátká, aby pes byl kompaktní.
Záď: probíhá s lehkým zaoblením, nepozorovaně přechází
v nasazení ocasu.
Hruď: středně široká, oválného průřezu, dosahující až
k loktům. Předhrudí je výrazně vyvinuté díky špičce
hrudní kosti.
Dolní linie z profilu a břicho: slabiny nejsou nadměrně
vtažené, s dolní stranou hrudního koše tvoří elegantně
prohnutou linii.
OCAS: ponechán v přírodním stavu.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny
robustní, rovné a nejsou postaveny příliš úzce. Předloktí
jsou při pohledu ze strany postavena rovně.
Plece: lopatka pevně přiléhá ke hrudníku, po obou stranách
hřebene lopatky dobře osvalená a nahoře přesahuje trnové
výběžky hrudní páteře. Uložené pokud možno šikmo a dobře
dozadu skloněné, úhel k vodorovné linii tvoří zhruba
50°.
Nadloktí: dobře přiléhá k trupu, je silní a svalnaté,
svírá úhel s lopatkou zhruba 95° až 105°.
Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen
dovnitř.
Předloktí: při pohledu ze všech stran dokonale rovné,
silně vyvinuté a dobře osvalené.
Zápěstí: silné, stabilní, jen nepodstatně se odklánějící
od struktury předloktí.
Přední nadprstí: při pohledu zepředu svislé, při pohledu
ze strany lehce šikmo postavené, silné a lehce pružící.
Tlapy hrudních končetin: krátké a kulaté, prsty těsně
sevřené a dobře klenuté (kočičí tlapky), s tmavými,
krátkými drápy a hrubými polštářky tlap.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Všeobecně: při pohledu ze strany jsou šikmo postavené,
při pohledu zezadu jsou rovnoběžné, nejsou postaveny
příliš úzce.
Stehna: středně dlouhá, široká a silně osvalená.
Kolena: nejsou vtočená dovnitř ani vytočená ven.
Lýtka: dlouhá a silná, šlachovitá, přecházející v silné
hlezno.
Hlezno: výrazné zaúhlení, silné, stabilní, není vtočeno
dovnitř ani vytočeno ven.
Zadní nadprstí (nárt): krátké a kolmo k zemi postavené.
Tlapy pánevních končetin: Prsty krátké, klenuté a těsně
sevřené; drápy krátké a černé.
CHODY: pružné, elegantní, obratné, volné a prostorné.
Hrudní končetiny kmitají co nejdále dopředu, pánevní
končetina dosahuje daleko a pruží a poskytuje potřebnou
sílu impulzu (posun). Hrudní končetina na jedné straně
a pánevní končetina na druhé straně se pohybují dopředu
současně. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
KŮŽE: na celém těle těsně přiléhá.
OSRSTĚNÍ
SRST: Srst by měla být drátovitá, tvrdá a hustá. Skládá
se z husté podsady a krycí srsti, která nesmí být nikdy
příliš krátká, je tvrdá a dobře přiléhá k tělu. Krycí
srst je drsná, dostatečně dlouhá, aby bylo možné zkontrolovat
její texturu, není rozježená ani zvlněná. Srst na končetinách
má sklony být poněkud měkčí. Na čele a na uších je srst
krátká. Typickým znakem plemene je vous, který se tvoří
na tlamě a není příliš jemný, a dále huňaté obočí, které
lehce zastírá oči.
BARVA:
čistě černá s černou podsadou;
pepř a sůl;
černo-stříbrná;
čistě bílá s bílou podsadou.
U psů se zbarvením pepř a sůl je chovatelským cílem
střední odstín se stejnoměrně rozloženým, dobře pigmentovaným
pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny
od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Všechny
barevné odstíny musí vykazovat tmavou masku, která podtrhuje
výraz a musí harmonicky ladit s příslušným barevným
rázem. Výrazné bílé znaky na hlavě, na hrudi a na končetinách
jsou nežádoucí.
U černo-stříbrné barvy je chovatelským cílem černá krycí
srst s černou podsadou; bílé odznaky nad očima, na lících,
na vousech, na hrdle, na přední straně hrudi dva dělené
trojúhelníky, na nadprstí hrudních končetin, na tlapách,
na vnitřní straně pánevních končetin a kolem řitního
otvoru. Čelo, šíje a vnější strana uší by měly být -
stejně jako krycí srst - černé.
VELIKOST A HMOTNOST :
Kohoutková výška: Psi a feny mezi 30 a 35 cm.
Hmotnost: Psi a feny zhruba 4,5 až 7 kg.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených
bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí
být v přesném poměru s odchylkou.
Zejména
Těžká nebo kulatá mozkovna.
Vrásky na čele.
Krátká, špičatá nebo úzká tlama.
Klešťový skus.
Silně vystupující líce nebo lícní kosti.
Světlé, příliš velké nebo kulaté oči.
Nízko nasazený nebo příliš dlouhý ocas, rozdílně nesené
uši.
Volná kůže na hrdle.
Lalok, štíhlá šíje.
Příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet.
Kapří hřbet.
Spadající záď.
Nasazení ocasu skloněné k hlavě.
Dlouhé tlapy.
Mimochod.
Příliš krátká, dlouhá, měkká, zvlněná, střapatá nebo
hedvábná srst.
Hnědá podsada.
U psů se zbarvením pepř a sůl: úhoří pruh nebo černé
sedlo.
U černo-stříbrných psů nedostatečně čistě od sebe oddělené
trojúhelníky na hrudi.
Nadměrná nebo nedostatečná výška až o 1 cm.
TĚŽKÉ VADY
Těžkopádná nebo příliš lehká, nízká nebo vysokonohá
stavba těla.
Pohlavní výraz druhého pohlaví (například fena se samčím
výrazem).
Ven vytočené lokty.
Strmé zaúhlení nebo sudovitý postoj pánevních končetin.
Příliš dlouhé lýtko.
Dovnitř vtočená hlezna.
Příliš krátké zadní nadprstí.
Bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černá a pepř
a sůl.
Skvrnitá srst u barevných rázů černo-stříbrná a bílá.
Nadměrná nebo nedostatečná velikost o více než 1 cm
a méně než 2 cm.
VYLUČUJÍCÍ VADY
Plaché, agresivní, zlomyslné, přehnaně nedůvěřivé, nervózní
chování.
Malformace libovolného druhu.
Nedostatečný typ.
Vady chrupu jako předkus, podkus, zkřížený skus.
Hrubé vady v jednotlivých oblastech ? například vady
stavby těla, vady osrstění a vady barev.
Nadměrná nebo nedostatečná výška o více než 2 cm.
Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně
normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Zdroj - Českomoravská
kynologická unie
|